<body><script type="text/javascript"> function setAttributeOnload(object, attribute, val) { if(window.addEventListener) { window.addEventListener('load', function(){ object[attribute] = val; }, false); } else { window.attachEvent('onload', function(){ object[attribute] = val; }); } } </script> <div id="navbar-iframe-container"></div> <script type="text/javascript" src="https://apis.google.com/js/plusone.js"></script> <script type="text/javascript"> gapi.load("gapi.iframes:gapi.iframes.style.bubble", function() { if (gapi.iframes && gapi.iframes.getContext) { gapi.iframes.getContext().openChild({ url: 'https://www.blogger.com/navbar.g?targetBlogID\x3d15708805\x26blogName\x3dCiz%C3%AD+jazyky\x26publishMode\x3dPUBLISH_MODE_BLOGSPOT\x26navbarType\x3dBLUE\x26layoutType\x3dCLASSIC\x26searchRoot\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/search\x26blogLocale\x3dcs_CZ\x26v\x3d2\x26homepageUrl\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/\x26vt\x3d395997749880341008', where: document.getElementById("navbar-iframe-container"), id: "navbar-iframe" }); } }); </script>

30.11.05

Výukové zdroje pro učitele francouzštiny



Americký učitel francouzštiny vytvořil bohatou databázi elektronických zdrojů pro výuku francouzského jazyka a reálií. Najdete zde hodně informací, nástrojů a aktivit (od slovníků až po interaktivní cvičení). Databáze je pravidelně aktualizovaná.

http://gailhyatt.com/

Zaregistrovalo se již 10 000 škol!

Cituji z Bulletinu pro učitele č. 108 (možno objednat na http://www.eun.org/newsletter či na emailu brigitte.parry@eun.or):

22. listopadu 2005 zaznamenal projekt eTwinning významný přelom, jelikož se zaregistrovala 10 000 škola!

Tento počet jsme překročili ani ne rok po zahájení projektu. eTwinning se tak stal nejdůležitějším projektem pro spolupráci škol v Evropě. Školy se den co den registrují, aby našly partnery, zahájily práci na projektu a ke své evropské spolupráci používaly eTwinningové nástroje.

eTwinningové projekty můžeme charakterizovat následovně:

Nejvíce užívaným jazykem je angličtina a další nejrozšířenější jazyky Evropské unie: němčina, francouzština, španělština a italština. Přesto je překvapující poměr mezi angličtinou a ostatními jazyky: v 60% projektů se používá angličtina, druhým nejpoužívanějším jazykem je němčina, ta je však jazykem spolupráce pouze v 9% projektů.

K nejpopulárnějším tématům patří: cizí jazyky, občanská výchova, náboženství, etika a filozofie. Mnoho projektů podporuje mezipředmětové vztahy. K oblíbeným též patří historie/tradice, Evropa a životní prostředí.

Podívejte se na www.etwinning.net!

22.11.05

Jak vytvářet weblogové komunity

V rámci první virtuální konference pro metodiky a učitele angličtiny jako cizího jazyka jsem se minulou neděli večer zúčastnila přednášky Geoffreyho Caina (učitel angličtiny na Hartnell College a konzultant v oblasti ICT na California State University, Monterey Bay), která se jmenovala Creating Community with Blogs. Tato přednáška se zabývala využitím weblogů ve vyučování psaní v hodinách angličtiny.


Studenti, kteří si vytvářejí svůj osobní prostor na weblogu, mají dle jeho zkušeností větší motivaci k vyhledávání informací k zadanému tématu a jejich osobitému zpracování. V hodinách angličtiny své studenty též podporuje, aby komentovali příspěvky na weblozích svých spolužáků a vytvářeli tak komunitu, která společně prozkoumává určité téma. Na přednášce též představil svou tabulku pro hodnocení studentů při práci s weblogy.

Cainovu výbornou prezentaci najdete na http://schedule.wiaoc.org/, stejně jako přepisy a nahrávky dalších 50 přednášek, jichž se zúčastnilo 334 účastníků z celého světa.

17.11.05

Email jako součást výuky anglického jazyka

Učím na Gymnáziu v České Lípě a součástí výuky anglického jazyka se stala emailová korespondece se školami z různých evropských států. Pokud někdo tvrdí, že je to problém a bojí se toho okamžiku, kdy se děti posadí za počítače, je na omlylu. Z vlastní zkušenosti vím, že děti ve věku 12 až 13 let jsou schopné posílat emaily a velice často jsou rychlejší než my, starší učitelé. Velmi často se mi stává, že ty zkušenější děti rády pomohou těm pomalým.Vždyť ty pomalejší bývají často tzv. vzorní žáčci se samými jedničkami, kteří nemají k internetu takový vztah pro samé učení , a ty "štiky" jsou žáci, kteří nevynikají ve všech předmětech stejně. Pro ně je to příležitost prezentovat své schopnosti, pomoci "šprtům" a učiteli ukázat, že také něco dokážou precizně.
Pokud mí studenti píší email, předchází tomto aktu jazyková příprava, psaní dopisu jako konceptu, rozbor chyb a teprve poté mohou zasednou za počítač. Každý nasaný dopis mi předvedou a teprve potom jej mohou odeslat. Vedu si seznam všech, kteří píší dopis, a tak mám přesný přehled, komu se odeslání podařilo. Ti nejrychleší, pokud není pořeba někomu pomoci, dostanou nějaký úkol , který plní na internetu, aby se nenudili.
Vím, že by nejraději chodili do počítačové učebny každou hodinu, ale znají pravidla, na kterých jsme se dohodli, a neprotestují. I když poslat během jedné hodiny dvacet emailů psaných anglicky třináctiletými studenty mně často dá zabrat, mám dobrý pocit, když dopisy v pořádku dojdou. Musím konstatovat, že už mě mí studenti mnohému naučili. Učíme se navzájem a o tom to je.
Naďa Kadlecová

16.11.05

Ocenění meziškolní korespondence ve francouzštině

V následujícím textu představujeme možnosti, které dávají žákům i učitelům francouzštiny inspiraci k dopisování ve studovaném jazyce a zároveň možnost získat ocenění v mezinárodních soutěžích. Text jsme převzali z informačního bulletinu pro učitele francouzštiny, který si můžete přečíst na http://www.francparler.org/dossiers/concours.htm

Dva zajímavé projekty jsou:

Le concours Correspondances de classes, organisé par la Fédération internationale des professeurs de français. Le concours d’écriture pour adolescents : La correspondance, organisé par l’Association A Toi.

Intérêts pédagogiques du concours de correspondances de classes :

  • la langue française n’est plus un simple objet d’apprentissage, mais un outil indispensable pour communiquer ;
  • apprentissage dans un contexte interculturel ;
  • travail de l’expression et de la compréhension écrites.

Pour que la correspondance soit riche et intéressante et avoir ainsi une chance d’être lauréat, il faut porter une attention particulière à la sélection de ses correspondants.

Le binôme sera intéressant si :

  • les deux classes sont culturellement et géographiquement éloignées ;
  • les deux classes ont les mêmes attentes au niveau de la correspondance, c’est-à-dire du point de vue du support (courrier postal ou électronique), de la fréquence, du type (collectif ou individuel) d’échange, de la durée, de la forme et du thème.

Vous pouvez trouver des correspondants en mettant une annonce sur :

Pour que la correspondance soit enrichissante du point de vue de l’apprentissage de la langue et de la culture françaises, il faut qu’elle entre dans un projet pédagogique plus large. La classe italienne, lauréate dans la catégorie 15/18 ans, À vos claviers, du concours "Correspondances de classes", de l’édition 2005, s’est servie de cette opportunité pour élargir son étude sur la Turquie, qui était au programme scolaire. En outre, cette année, le thème "Les familles du monde entre tradition et modernité" a été imposé pour le concours "Correspondances de classes". Pour avoir une chance d’être lauréat, il faudra respecter ce thème et en trouver une exploitation originale.

La plupart des professeurs ont des difficultés à sélectionner les dix meilleures lettres et leurs réponses. Trois solutions sont possibles :

Si la correspondance est collective, il faut sélectionner les lettres les plus intéressantes du point de vue de la forme et du fond. Il semble préférable de sélectionner des lettres qui se suivent du point de vue chronologique. L’avantage de cette sélection est que les membres du jury auront une vue globale de la correspondance.

Si la correspondance est individuelle, vous pouvez sélectionner tous les échanges qu’il y a eu entre les deux mêmes personnes. L’intérêt est que les membres du jury auront une vue globale de l’échange entre ces deux élèves. En outre, la force de cette sélection est que la correspondance aura davantage de chance d'être empreinte de sentiments et d’investissements personnels.

Si la correspondance est individuelle, vous pouvez sélectionner les lettres des meilleurs échanges qui ont eu lieu. L’intérêt est que les membres du jury auront les meilleurs extraits de l’ensemble des correspondances.

Les critères de sélection semblent être :

  • l’originalité de la forme et du fond de l’échange ;
  • l’originalité et l’intérêt du projet pédagogique ;
  • le respect du thème et la manière dont il a été traité ;
  • le soin apporté à la rédaction et à l’illustration ;
  • la sincérité du propos ;
  • le respect des contraintes imposées par le règlement.

15.11.05

Svět cizích jazyků dnes


Kniha renomovaných českých a slovenských autorů v oblasti didaktiky cizích jazyků, která vyšla v loňském roce v bratislavském nakladatelství Didaktis, pojednává o inovačních trendech v cizojazyčné výuce. Knihu si můžete objednat na webové stránce přístupné z nadpisu tohoto článku.






Zde bychom se rádi zaměřili na 5. kapitolu, jež pojednává o Počítačích ve výuce cizích jazyků ve škole a jejíž autorkou je PhDr. Marie Hanzlíková z FF UK v Praze. Již sama existence této studie je pro výuku cizích jazyků jistě přínosem. Souhlasíme s následujícími body studie o CALLu (Computer Assisted Language Learning):

  • rozlišení počítače jako nástroje k učení cizího jazyka (především prostřednictvím multimediálních výukových kurzů) a jako prostředí pro vyhledávání informací, komunikaci a spolupráci mezi žáky i učiteli (kterou umožňuje internet)
  • zavedení projektové výuky do výuky cizího jazyka, která podporuje autonomní učení
  • metodické vedení studentů využitím pracovních listů
  • nedostatečné metodologické znalosti o využití počítačů ve výuce cizích jazyků ze strany starších, ale i začínajících učitelů
  • využití multimediálnosti pro zdokonalení všech čtyřech řečových dovedností
  • nutnost citlivého zapojení tohoto typu výuky do osnov
  • využívání portfolií pro hodnocení žáků
Domníváme se, že přinejmenším sporná jsou následující tvrzení či pasáže:
  • historie hypertextu končí v roce 1965, Tim Barnes Lee a jeho revoluční nápad spojit metajazyk s memexem neexistují
  • hypertext "umožňuj učitelům "poskládat" výukový materiál podle potřeb žáka i vlastní výuky" - samozřejmě je to možná, sama však tuto možnost považuji za poměrně technicky i časově náročnou
  • "kterýkoli síťový počítač umí předčíst a zobrazit texty vybavené značkami (tag)" - bohužel je tomu často naopak
  • "o významu vlastní tvorby WWW stránek v cílovém jazyce nelze ve výuce jazyků pochybovat" - myslím, že lze
  • nemyslím, že hrozí, že při projektové práci s počítači si žáci nejprve osvojí počítačovou angličtinu, tedy netspeak - viz mnoho příkladů na www.etwinning.net
  • "zařadit emailovou komunikaci přímo do výuky... je cíl ideální, ale, jak znám podmínky na školách, spíše nereálný" - viz úspěch eTwinningu v ČR a v Evropě na předchozích stránkách
  • "Asi ani nelze očekávat, že každý učitel bude dokonalý programátor - ten by měl na školách být zajištěn, byť realita je mnohdy jiná." Nevím, zda každá škola potřebuje programátora - existuje velké množství profesionálního či volně přístupného softwaru
  • "Jednoznačnou výhodou počítače v jazykové výuce je jeho neúnavnost, tj. možnost téměř nekonečného opakování struktur, frází, slovíček, obrázků, zvukových videosekvencí atd. a bezproblémový návrat k dříve probranému učivu." Problémem však je únavnost žáků.
  • "Obecně se říká, že na WEBu lze nalézt vše, a pokud to nenajdete, tak to pravděpodobně neexistuje." Příliš obecné a nepravdivé na vědeckou studii
  • Přehnaně moralistní tón (spíš bych čekal návrh na zlepšení situace) věty: "(žáci) neznají nebo neuznávají jiný zdroj informací než internet a berou tuto virtuální realitu za realitu skutečnou a nezpochybnitelnou
  • "Po zvládnutí a zapojení počítačů a sítí do výuky cizích jazyků, po zahlcení technikou a informační explozi na počátku třetího tisíciletí bude pravděpodobně toto další oblast, kam se bude ubírat vzdělávání." Nevím, k čemu přesně se vztahuje ono "toto"
  • charakteristiky doporučených WWW stránek jsou dle mého pro začátečníky nedostačující (např. www.infovek.sk - učitelské stránky?)

10.11.05

Nejsem žádný počítačový maniak

Barbara Dieu učí angličtinu na francouzském lyceu v Sao Paulu. Pod přezdívkou "Bee", tedy včelička, se s ní často na virtuální dálnici setkáte v souvislosti s využitím počítačů, především internetu, weblogů a dalšího "sociálního" softwaru ve výuce jazyků. Svými zajímavými projekty a myšlenkami inspirovala a inspiruje stovky učitelů jazyků na celém světě. Inspirujte se i Vy!

Rozhovor pro British Council o jejích projektech a přístupu k novým technologiím najdete na (v angličtině): http://www.britishcouncil.org.br/elt/novidades.asp?meses=09&index=2
The Internet has helped me to connect with people and experts from other areas of interest on a peer-to-peer basis, and establish a participatory identity more easily than in the hierarchical, centrally controlled relation that tends to dominate our professional sphere.

It is not the technology in itself that attracts me, but what it allows any common mortal like me to do. All the tools out there hold immense potential for designing networked learning environments, facilitating self-direction, lifelong learning, personal / professional development and growth.


Rozhovory o využití blogů ve výuce jazyků (ve francouzštině): http://www.francparler.org/articles/dieu2005.htm a http://www.cafepedagogique.net/disci/pratiques/54.php
Le blogue aide à développer l’expression écrite et la lecture et aussi à les connecter avec des élèves d’autres pays et interagir avec eux. Le blogue peut servir à ce moment là comme une plate-forme de rencontres et de connexions.

8.11.05

Třídenní virtuální konference pro angličtináře z celého světa

Od 18. do 20. listopadu se bude konat virtuální konference pro učitele a metodiky angličtiny jako cizího jazyka. Program v angličtině najdete na Webheads in Action Online Convergence: Bridges Across Cyberspace. Můžete si zde vybrat z mnoha přednášek předních světových odborníků: nové trendy ve výuce angličtiny, role on-linové komunity v dalším vzdělávání učitelů, zajímavé nástroje pro výuku angličtiny atd.

V sobotu 19. listopadu se od půlnoci do půl druhé (tedy pro opravdové nadšence) bude konat synchronní přednášku na webové stránce Alado, při níž se bude diskutovat o konceptu Peer-to-Peer (P2P) v metodice angličtiny jako cizího jazyka a o možnostech zapojení weblogů, jakožto nástrojů pro zlepšení znalosti jazyka, podporu interkulturního dialogu a seznámení se s užíváním informačních a komunikačních technologií.

Můžete se též zúčastnit, a to podle svých časových možností před či po konferenci, přátelské diskuze na stejné téma na Dekita forum.

4.11.05

Portál eTwinning se zaměřuje na cizí jazyky

Včera byl po téměř dvouměsíčním zpoždění spuštěn porál eTwinning zaměřený na spolupráci učitelů cizích jazyků prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.





Najdete zde zajímavý rozhovor se slovinskou angličtinářkou Viljenkou Šavli, která má se spoluprací přes Internet velmi bohaté zkušenosti. Intenzivně pracuje v projektu the Image of the Other a inspirovala vznik návodu na projekt "Elektronický časopis", na kterém její žáci pracují spolu se svými portugalskými kamarády.

Učitelé jazyků se mohou inspirovat i dalšími návody na projekty. Na kulturu a výměnu poznatků o reáliích se zaměřuje "Kulturní balíček", na využití literatury v cizojazyčné výuce zase projekt "Detektivní povídky". Inspirativní jsou též jazykové projekty, které v rámci eTwinningu vznikly v minulém roce. Nabízí je atraktivně zpracovaná galerie.

Další sekce portálu obsahuje databáze elektronických zdrojů, které jsou vhodné pro výuku cizích jazyků. O svých zkušenostech mohou učitelé diskutovat v pedagogicky zaměřeném diskuzním fóru.

Během letošního roku se též bude konat několik evropských workshopů zaměřených pro učitele cizích jazyků. Pro francouzštináře je připraven lákavý seminář na květen 2006, který se bude konat v Paříži. Ostatní jazykáři se budou moci zúčastnit semináře ve Velké Británii, a to v únoru 2006.

3.11.05

Videokonference v jazykové třídě

Rozvoj a dostupnost nejnovější počítačové techniky ve školách umožňuje učitelům jazyků zařazovat do výuky zajímavé aktivity, při nichž mohou žáci komunikovat se svými vrstevníky z jiné země. Jednou z nich je organizace videokonference na zvolené téma. Při videokonferenci spolu žáci komunikují přes mikrofon a zároveň se vidí na obrazovce počítače či na interaktivní tabuli.















O své zkušenosti z pořádání videokonferencí se s námi podělila paní Magdalena Bobek, slovinská učitelka angličtiny na základní škole.

„Na naší škole jsme již uspořádali několik zajímavých a úspěšných videokonferencí (VK), ale několik se jich také nepovedlo. Vše záleží na připravenosti škol, které se VK účastní. Učitelé, kteří se rozhodnou zorganizovat videokonferenci, musí být trpěliví a důslední. Školu, která se zajímá o stejné téma jako vy, neseženete ze dne na den.

Doporučila bych, aby žáci ze všech partnerských škol byli přibližně stejně staří, protože pak mají více společného.

Až najdete školu, musíte připravit techniku: vyměnit si IP číslo, nastavit fire walls atd. Obvykle při tom pomáhají učitelé informatiky, takže se nebudu zabývat detaily. Jakmile vše připravíte, vyzkoušejte, zda funguje spojení s partnerskými školami, jestli je dobrý obraz a zvuk. Domluvte datum a hodinu (pozor na časové posuny!), kdy se konference bude konat naostro.

VK se obvykle účastní skupina žáků či celá třída, podle toho, kolik máte k dispozici počítačů. Lepší je, můžete-li videokonferenci promítat na tabuli. Ať je debata na jakékoli téma, je vždy nutné připravit přesný plán videoconference. Je též dobré stanovit časový limit pro její trvání. VK by neměla být ani příliš krátká, ani příliš dlouhá. Jestliže je dlouhá, může být pro žáky nudná. Diskuze by měla trvat asi 30 minut. Poté nechávám žákům dalších 15 až 20 minut, aby mohli volně diskutovat o věcech, které je zajímají. Několikrát se dokonce stalo, že si žáci vyměnili e-mailové adresy a telefonní čísla a stali se přáteli.

Musíte se samozřejmě připravit na cokoli. Jazyk je stále překážkou, takže i když výborně připravíte techniku i žáky, vaše videokonference nemusí být ideální. To by však učitele nemělo odradit, protože videokonference je zážitkem pro všechny zúčastněné.”

Více o videokonferencích - http://www.global-leap.com/dfesproject/

Časopis 
Jazyky. Studium. Práce - jazykové školy, jazykové kurzy