Der Die DaF Online

Nakladatelství Klett Edition Deutsch nabízí více než jen učebnice, knihy a časopisy k výuce německého jazyka. Jednou z dalších služeb je podobný e-mailový časopis, jaký nabízí IIK Düsseldorf. Jde o bezplatný měsíčník doručovaný pravidelně zdarma elektronickou poštou. Přibližně polovina každého vydání je tematicky homogenní a obsahuje odkazy na webové stránky spojené s určitým tématem (pravopisná reforma, mistrovství světa ve fotbale, německá gramatika, Bodamské jezero apod.). V dalších částech nalezneme recenze učebnic nakladatelství Klett Edition Deutsch a tipy na efektivní práci s nimi, diskuze s učiteli, informace o aktuálních soutěžích, projektech atd. I zde se jedná o graficky poměrně fádní časopis, můžeme zde však nalézt inspiraci a doplňkové materiály pro oživení výuky.

http://www.klett-edition-deutsch.de/infodienst/

E-mailový časopis pro učitele němčiny

IIK (Institut für internationale Kommunikation) Düsseldorf poskytuje učitelům německého jazyka internetový servis v podobě e-mailového časopisu, který je možné zdarma objednat přes internet a poté pravidelně dostávat prostřednictvím elektronické pošty. Časopis se jmenuje Infobrief Deutsch als Fremdsprache (E-DaF-Info) a obsahuje krátké články, tipy a rady týkající se výuky německého jazyka. Především zde ale nalezneme odkazy na internetové stránky, s nimiž je možné pracovat přímo v hodinách či s jejich pomocí hodiny připravit. Často se jedná o velmi cenné adresy, které poskytují nepřeberné množství podnětů a materiálů pro zajímavou a poutavou výuku. Část časopisu je vždy tematicky spjata s aktuálními událostmi, jde tedy zejména o odkazy na stránky týkající se aktuálních reálií německy mluvících zemí (mistrovství světa ve fotbale pořádané v letošním roce v Německu, současní zpěváci či herci německy mluvících zemí apod.). Dále zde nalezneme stránky informující o tištěných či webových časopisech a publikacích vztahujících se k výuce němčiny, odkazy na on-line slovníky nejrůznějších typů (slovníky výkladové, obrázkové, překladové atd.), stránky nabízející stovky gramatických či lexikálních cvičení (které lze použít v hodinách či na ně odkázat studenty) i stránky poskytující materiál pro rozvoj všech řečových dovedností. Velmi cenným odkazem devátého čísla letošního roku byla například webová adresa, na níž nalezneme stovky textů německé literatury nejen v psané podobě, ale také ve formě zvukové, kterou je možné ve formátu mp3 zdarma stáhnout a použít ve výuce či opět dát k dispozici studentům pro samostatnou domácí práci. Dalšími body jsou nejrůznější diskusní fóra, kde je možné si s kolegy z celého světa vyměnit zkušenosti, dále zde nalezneme aktuální informace o stipendiích, projektech apod. Časopis vypadá na první pohled nezajímavě a nudně, neboť jde jen o prostý text proložený webovými odkazy, učitelé by se tímto faktem však neměli nechat odradit, neboť po obsahové stránce se jedná o velmi dobrou pomůcku jak pro výuku, tak pro rozšíření vlastních obzorů. Starší čísla lze v internetovém archívu bez problémů vyhledat.

http://www.deutsch-als-fremdsprache.de/infodienst/

Boj s plagiáty v České republice

Stejně jako univerzita v Indianě se i Masarykova univerzita v Brně rozhodla zamezit četným případům plagiátorství u svých studentů. Na rozdíl od americké univerzity, kde byly vytvořeny internetové stránky s názorným vysvětlením, co vše je za plagiátorství považováno, vytvořila brněnská univerzita unikátní software, který učitelům umožňuje snadné odhalení opsaných prací. Podnětem pro vytvoření nového softwaru byla snaha o zkvalitnění studentských prací vznikajících v rámci vysokoškolského studia, zvýšení etiky odborné práce a ochranu autorských práv. Program pracuje s elektronickou databází a může být použit nejen pro odhalení plagiátů mezi diplomovými pracemi, ale i mezi kratšími seminárními pracemi, referáty, eseji apod. Plagiáty je zatím možné rozpoznat v pracích psaných v českém, slovenském a anglickém jazyce. V České republice se jedná o naprosto ojedinělý projekt; ani v rámci celé Evropy zatím nejsou podobné služby běžně rozšířeny. Učitelům jiných vysokých či středních škol zatím nezbývá nic jiného než pracovat při snaze o odhalení plagiátů s internetovými vyhledavači. To na ně klade vyšší nároky ohledně času, který takové kontrole musí věnovat; výhodou takového postupu je možnost zkontrolovat práce, které byly napsány například v německém jazyce, což zatím brněnský software neumožňuje.

http://www.rect.muni.cz/AKTUALITY/SW_proti_plagiatum.pdf

Plagiátorství a cizí jazyk

Plagiátorství, tedy vydávání cizí práce za práci vlastní, se dle mých zkušeností velmi často objevuje v jakékoli samostatnější domácí přípravě studentů jak základních, tak středních škol (o vysokoškolácích nemluvě). Patří tedy i do oblasti cizích jazyků. Téměř vždy se ve skupině objeví alespoň jeden či dva případy, kdy jsou referáty, prezentace či projekty staženy z internetu; pokud studentům původní webovou stránku předložíme a čekáme, že uvidí-li, jak snadné je plagiát odhalit, situace se již opakovat nebude, dostaneme při dalším projektu práci opsanou z tištěné knihy, která není přístupná on-line a kterou tedy není tak snadné dohledat. Překvapivě usvědčení z plagiátorství nevede ke studu ani k zamyšlení na straně studentů; nejčastějším výsledkem je tvrdý boj s profesorem, občas se dokonce setkáme s názorem, že od toho jsou přece dané informace na internetu publikovány, aby „posloužily“ ostatním. Pro studenty je zřejmě nemožné vyrovnat se s myšlenkou, že přenesení textu z webové stránky do textového dokumentu je možné ohodnotit výbornou známkou v informatice, kde může být právě tato činnost (například v primě) testována, ne však v anglickém či německém jazyce, kde je úkolem samostatně zpracovat určité téma a uceleně, logicky a jazykově správně je (písemně či ústně) podat ostatním.

Již několikrát jsem udělala tu chybu, že jsem studentům, s nimiž jsem podobný úkol dělala poprvé, dostatečně nezdůraznila, co se od nich v tomto směru čeká, či spíše nečeká. A i tehdy, když jsem na toto téma vedla rozsáhlou přednášku, byly výsledky často žalostné. Ani několik prací ohodnocených kvůli opsání nedostatečnou většinou nevedlo ke zlepšení situace. Bez výsledku tedy zůstaly jak apel na morální zásady studentů, tak hrozba špatné známky. Před nedávnem jsem však objevila webovou stránku, kterou zřejmě pod vlivem četných zkušeností s touto problematikou vytvořila univerzita v Indianě, aby dalším případům plagiátorství u svých studentů zabránila. Danou stránku (respektive sérii několika stránek) jsem prošla zatím se dvěma skupinami, které učím, a výsledky byly o poznání lepší než po jakémkoli předchozím pokusu vysvětlit jim, že opsat cizí text a myšlenku není cílem projektů, na kterých pracují. V každé skupině stačila jedna vyučovací hodina strávená v počítačové učebně; část byla věnována samotné práci s internetem, část patřila následné diskuzi k danému tématu. Kromě toho, že tato hodina měla pozitivní výsledek, co se plagiátorství týče, byly tak při ní zapojeny jak receptivní (práce s webem), tak produktivní (diskuze) řečové dovednosti. Protože dané stránky jsou v anglickém jazyce, pracovala jsem s nimi právě v hodinách angličtiny. Zapojit je do výuky u svých německých skupin jsem zatím nezkoušela; kombinace obou jazyků v rámci jedné hodiny se mi zatím nezdála vhodná, přestože všichni moji studenti anglicky umí.

Zmiňovaná série stránek je koncipována ryze prakticky: každá stránka obsahuje úryvek určitého originálního díla plus úryvek studentské práce, v níž daný originál figuruje. Pod oběma úryvky nalezneme otázku, zda se v daném případě o plagiátorství jedná či nikoli. Studenti mají na výběr několik možností, přičemž každé „ne“ či „ano“ je dostatečně zdůvodněno (doslovná citace bez uvedení zdroje, parafráze bez uvedení zdroje, použití cizí myšlenky bez uvedení zdroje apod.). O správné odpovědi je tedy nutné skutečně přemýšlet. Po zaškrtnutí odpovědi zjistí, zda odpověděli správně či ne, a dostane se jim dalšího, ještě podrobnějšího komentáře. Na základě vlastní zkušenosti se tak naučí, co všechno je za plagiátorství považováno, jak se mu vyhnout a jak správně uvést všechny použité zdroje.

Na závěr jsem se studenty probrala úzus uvádění bibliografie v cílovém jazyce. Může se jednat o náhodu, ale ve skupinách, s nimiž jsem s těmito webovými stránkami pracovala, se již žádný plagiát nevyskytl; citovaná literatura či internetové stránky byly na gymnaziální úrovni uvedeny s takovou přesností, že by se za to nemusel stydět autor diplomové práce.

http://education.indiana.edu/~frick/plagiarism/item1.html

Jazyky hrou - Cyberfax

U příležitosti Evropského dne jazyků, který připadá na 26. září, organizuje Clemi pro žáky ve věku 8 – 18 let aktivitu Cyberfax. Více o Clemi a Cyberfaxu na http://www.clemi.org/organisme/anglais.html

Vaši žáci se na Evropský den jazyků stanou mladými reportéry. Příspěvky by měly být ve francouzštině a angličtině či jejich mateřském jazyce. Vítáme reportáže, rozhovory, portréty i obrázky.

Co nejdříve se zaregistrujte a své příspěvky nám zašlete 26. září. Pozvánku, registraci a pedagogické materiály naleznete na domovské stránce Cyberfaxu:

http://www.clg-mignet.ac-aix-marseille.fr/jel06.htm


Kontakt : Roland Camboulives

r.camboulives@aix-mrs.iufm.fr



 

Mezinárodní soutěž v kreativním psaní ‘Des mots pour voir’

Tato soutěž je určena všem mladým lidem, kteří píší ve francouzštině (jejich mateřským jazykem může být i jiný cizí jazyk). Jeho cílem je podpořit dovednosti a zanlosti tvůrčího psaní, schopnost popsat díla výtvarného umění a využít ICT. Své příspěvky můžete zasílat od 5. září do 12. prosince 2006.