<body><script type="text/javascript"> function setAttributeOnload(object, attribute, val) { if(window.addEventListener) { window.addEventListener('load', function(){ object[attribute] = val; }, false); } else { window.attachEvent('onload', function(){ object[attribute] = val; }); } } </script> <div id="navbar-iframe-container"></div> <script type="text/javascript" src="https://apis.google.com/js/plusone.js"></script> <script type="text/javascript"> gapi.load("gapi.iframes:gapi.iframes.style.bubble", function() { if (gapi.iframes && gapi.iframes.getContext) { gapi.iframes.getContext().openChild({ url: 'https://www.blogger.com/navbar.g?targetBlogID\x3d15708805\x26blogName\x3dCiz%C3%AD+jazyky\x26publishMode\x3dPUBLISH_MODE_BLOGSPOT\x26navbarType\x3dBLUE\x26layoutType\x3dCLASSIC\x26searchRoot\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/search\x26blogLocale\x3dcs_CZ\x26v\x3d2\x26homepageUrl\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/\x26vt\x3d395997749880341008', where: document.getElementById("navbar-iframe-container"), id: "navbar-iframe" }); } }); </script>

30.1.06

OECD: lepších výsledků dosahují studenti, kteří ovládají práci s počítačem?

Z této studie vycházejí studenti znalí práce na počítači kladně (není tomu tak vždy, ale OECD snad můžeme věřit). ČR je v počtu počítačů na studenta i řadě dalších ukazatelů ve "zlatém středu". Trochu překvapí, že až 75% studentů používá několikrát týdně počítač doma, ale ve škole jen 40%. V porovnání s Německem to je výsledek ještě poměrně vyrovnaný - doma tam počítač využívá 80% studentů, ve škole jen 23%.

27.1.06

Onlinové sociální sítě 2005





Již skoro před rokem se konala on-linová konference o tendencích ve vývoji nástrojů, které umožňují vznik a udržování virtuálních komunit, neboli sociálních sítí. Mezi tyto nástroje patří např. blogy, podcasting, videocasting, wiki, social bookmarking, atd. Jelikož se domnívám, že Manifest, který na této konferenci vznikl, je stále aktuální, a že téma je vhodné i pro výuku cizích jazyků, přináším zde několik postřehů účastníků konference.

Jak by k vývoji nástrojů vhodných pro tvoření sociálních sítí měli přistupovat vývojáři?

  • nové systémy by měly být zaměřené na uživatele, jejich přání a potřeby
  • nástroje by měly být "elegantně" jednoduché, ale přitom se vzájemně doplňovat
  • lépe by měly reflektovat zákonitosti mezilidské komunikace a dynamiku skupiny
  • měly by podporovat multimediální komunikaci
Co je podle vás sociální síť?
  • "Sociální síť (social network) tvoří skupiny lidí, kteří mají stejné zájmy, povolání, či se vyskytli v podobné situaci, a kteří se schází on-line, aby spolu diskutovali, spolupracovali a učili se. Kolují mezi nimi informace a navzájem si pomáhají, což jim všem přináší společenský, či dokonce materiální prospěch."
Jaké otázky si v souvislosti s on-linovými sociálními sítěmi kladete?
  • Kolik času každodenně trávíte udržováním svých sítí a kolik naopak plněním úkolů, které je třeba neodkladně udělat?
  • Jak moc inteligentní je určitá skupina? Dá se její inteligence nějak změřit?
  • Dojdeme k bodu, kdy bude válka nemožná, protože bude takové množství mezinárodních skupin a sítí, které nám znemožní o druhých přemýšlet jako o nepřátelích?
  • Jak konkrétně mohou onlinové sítě využívat učitelé pro spolupráci, výuku a výzkum?
  • Jak se o nich lidé dozvídají? Jak jim pomáhají v práci?
  • Jak zajistit, aby sociální síť přežila a smysluplně fungovala?
  • Jak v sociálních sítích využít současný trend tagování a folksonomie?
  • Jak do zavedené sítě uvádět začátečníky?
Jaké nástroje, které zatím neexistují, byste pro podporu své sítě uvítali?
  • sémantické nástroje, které usnadní vyhledávání osob, jež mají určitou odbornost a zájmy
  • hybrid mezi wiki a mailing listem; příspěvek dochází všem, wiki jej archivuje a obnovuje
  • všechny nástroje jsou integrované a přístupné z jednoho místa
Co je podle vás největší výhodou sociálních sítí?
  • z perspektivy sociální sítě si jednotlivec uvědomí svá omezení
Co je podle vás největší výzvou pro sociální sítě?
  • aby se lidé naučili pracovat s jinými nástroji, než těmi, které již ovládají
  • vzbudit o ně v lidech zájem
  • čas naučit se s nástroji pracovat a využít z nich to nejlepší
  • vytvoření a udržení vztahů
  • nevylučovat ty, kteří potřebují větší pomoc s využíváním technologie
  • udržet vzájemnost
  • udržovat zájem v co největším počtu účastníků
  • vybrat si jednu základní technologii a ostatní používat jen jako doplněk
  • strach z technologií

24.1.06

Učitel cizího jazyka

"...zefektivnění cizojazyčné výuky pomocí moderních metod, využívajících nejnovějších vědeckých poznatků a technického pokroku, závisí na odborných znalostech a pedagogických schopnostech učitele, neboť právě on vedle žáka nadále zaujímá mezi všemi faktory vyučovacího procesu postavení rozhodující o kvalitě i kvantitě dosahovaných výsledků." (Hendrich, Cizí jazyky č. 1/91-92)

Vývoj v oblasti nových technologií je tak rychlý, že se mu většina učitelů nedokáže přizpůsobit z metodologického, pedagogického či finančního hlediska” (Cuq, 2002).

Myslím, že je poměrně zajímavé vedle sebe postavit dva uvedené výroky o učiteli cizích jazyků - řekněme idealistický a realistický. Na tomto blogu uvádíme příklady učitelů cizích jazyků, kteří ve svě třídě vytvářejí autentické jazykové prostředí tak, že se svými žáky pracují na mezinárodních projektech, při nichž využívají nové technologie.


Učitel jazyků, jenž chce úspěšně na těchto projektech pracovat by měl mít následující kompetence:

  • Výborně ovládat cizí jazyk a jeho didaktiku
  • Být obeznámen s charakteristikami interkulturní komunikace a vést k ní své žáky
  • Uživatelsky ovládat informační a komunikační technologie (alespoň e-mail, word, vyhledávání informací na Internetu) a efektivně je zařazovat do výuku na základě konstruktivistického či konektivistického přístupu
  • Být schopen pedagogicky koncipovat a vést mezinárodní projekt
  • Být flexibilní a sledovat pokrok v oblasti teorie učení a nových technologií


Tyto nároky jsou samozřejmě vysoké a je nasnadě, že lidé s takovými schopnostmi často školství opouštějí a odcházejí do sektorů, kde jsou třeba finančně lépe ohodnoceni. Tento problém však neexistuje pouze v ČR, ale v celé EU, kde hrozí, že za deset let bude chybět asi milión kvalifikovaných učitelů. To samozřejmě není optimistický výhled pro společnost založenou na znalostech.

Jak se s tím vyrovnat? Snížit nároky na učitelské povolání? Nebo se přesto snažit podporovat ideál, jehož pravděpodobně dosáhne jen určité procento pedagogů? Lze vůbec tyto požadavky na dnešního učitele formalizovat při pedagogickém studiu na VŠ či v celoživotním vzdělávání?

16.1.06

Avignon - Česká Lípa: virtuální deníček jedné výměny

Gymnázium v České Lípě pořádá již více než deset let výměnné pobyty s partnerskou školou v Avignonu. Při letošní výměně si studenti během pobytu ve Francii vedli díky Bloggeru webový deníček, kam si zapisovali zážitky z cest i pobytu v rodinách. Rodiče i jejich francouzští partneři se tak mohou seznámit s tím, jak výměnu prožívali.



Až na jaře přijedou francouzští žáci do Čech, budou v deníčku pokračovat.

Myslím, že je to příklad hodný následování.

12.1.06

Daring Reporters - on-linový magazín pro výuku cizího jazyka

Evropský vzdělávací portál EUN každoročně vyhlašuje eLearningové ceny za inovativní využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. V letošním roce zvítězil projekt katalánských učitelů angličtiny Daring Reporters.

Jde o designově velmi atraktivně zpracovaný on-linový magazín, do kterého dospívající žáci příspívají na témata, jež jim jsou blízká. Studenti z jiných tříd, škol či zemí pak mají možnost publikované názory komentovat. Vzniká tak diskuzní fórum se širokým spektrem názorů, které mladé lidi motivuje k vyjadřování v cizím jazyce. Učí se kriticky myslet, formulovat své názory a přiměřeně reagovat na názory svých vrstevníků.

Jak už jsem ve svých příspěvcích poznamenala několikrát, domnívám se, že publikování názorů v cizím jazyce a interakce s vrstevníky na webu, jsou pro studenty velkou motivací a příležitostí k rozvíjení psaného projevu. Vyhneme se tak tomu, aby studenti psali jedinému čtenáři - učiteli. Jestliže mají studenti příležitost přímo písemně komunikovat jeden s druhým, formulujeme je též jako pozorné čtenáře. Myslím, že publikování a komunikace na webu mohou pomoci k "odblokování" studentů, kteří mají problémy s písemným vyjadřováním. Učitel se navíc může v klidu věnovat virtuálním příspěvkům svých studentů a dodat jim individuální zpětnou vazbu, např. prostřednictvím e-mailu (srov. Radka Perclová, Psaní - text, pisatel a čtenář, Cizí jazyky č. 7-8). Starším studentům můžeme samozřejmě umožnit publikovat přímo, i u nich je však třeba dávat pozor na jazykovou i obsahovou úroveň. Pro učitele to samozřejmě může představovat velkou časovou zátěž, proto je třeba tyto aktivity dobře časově naplánovat a jejich množství nepřehánět.

V procesu psaní příspěvku pro web je důležitá orientace na výsledný produkt, ale i na proces psaní - týmová spolupráce, redakce, korektury, zpětná vazba od učitele, spolužáku, případně i zahraničních partnerů.

Nestor české didaktiky cizích jazyků, prof. Stanislav Jelínek, si ve svém článku Písemný projev v komplexnosti vyučování cizím jazykům posteskl, že v době "důrazu na praktické zaměření výuky s orientací na komunikaci v mluvené podobě věnují mnozí učitelé písemnému výcviku jen velmi malou pozornost". Domnívám se, že nové možnosti, které pro publikaci textů nabízejí současné webové nástroje, mohou tento nedostatek pomoci překonat a pomoci tak dostát "požadavku vyváženosti rozvoje čtyř základních řečových dovedností".

Publikační možnosti na webu též žákům umožňují volit různé grafické podoby textu (Daring Reporters jsou v tomto ohledu na opravdu vysoké úrovni), "pracovat vlastním tempem, postupovat promyšleně, ověřovat si jazykovou správnost ve slovníku (třeba on-linovém) nebo v různých přírůčkách, případně nahlížet do textů učebnic." Písemné vyjadřování na webu navíc může mít monologické i dialogické (např. formou komentářů) charakteristiky.

Jelínek se též staví, za "autentické formy psaní", kde "se kontext stává podmínkou, stimulem, materiálem i výsledkem komunikace i osvojování cizího jazyka." Jsem si jistá, že on-linové magazíny, jako je např. Daring Reporters takový kontext vytvářejí.

Zkouška TOEFL nyní také s pomocí internetu

Jazyková zkouška TOEFL (Test of English as a Foreign Language) patří ke standardním testům jazykových schopností vyžadovaných na zahraničních univerzitách. Loni na podzim prošel TOEFL modifikací a jeho nová generace využívá internetových technologií.

Ostré testování nové generace testu, tzv. Internet-based TOEFL (TOEFL iBt) bylo spuštěno v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii. V České republice bude TOEFL iBT zaveden od března letošního roku. Průběh a vyhodnocování zkoušek garantuje společnost Educational Testing Service (ETS), která TOEFL iBT také na svých stránkách již podrobně představuje. ETS uvádí, že zkoušku TOEFL jako podklad k přijetí uznává na pět tisíc škol v devadesáti zemích světa.

11.1.06

EduCarnaval

Měsíčník "Karneval vzdělávacích weblogů" (ve francouzštině) vznikl díky finanční podpoře Nadace pro internet nové generace (Fondation internet nouvelle génération - FING). Jedná se o revue, která bude publikovat výběr toho nejlepšího ze vzdělávací blogosféry.


O každé číslo EduCarnavalu se postará jiný "bloger". První vydání má na starost Mario Asselin, který se rozhodl publikovat "kytici inspirujících příkladů, které voní po ICT" a shromažďuje odkazy k tématu využití nových technologií ve výuce. Druhé vydání se plánuje na 1. února 2006 a bude se zabývat využítím Wiki ve vzdělávání.

Jak velká je asi česká blogosféra se vzdělávací tematikou?

4.1.06

eTwinning a kurikulum

Aktivity, které si učitelé plánují v rámci eTwinningu či jiné virtuální výměny by měly navazovat na kurikulum (osnovy, tematické nebo učební plány, či dnes v ČR především školní vzdělávací programy), a to z následujícího důvodu: jakákoli „nepovinná“ aktivita je totiž první, na kterou rezignujeme v případě, že se blíží období zkoušení a písemek. Učitelé, kteří se chtějí do eTwinningu zapojit by se tedy měli snažit, aby plánovaný projekt byl inovativní metodou, kterou naplní požadavky kurikula, jež by stejně museli odučit.

Při plánování takového projektu je dobré položit si následující otázky:

  • Jaký přínos bude mít projekt ve spolupráci se zahraničním partnerem pro výuku mého předmětu v této třídě?
  • Může eTwinning obohatit výuku a jak?
  • Jak tento typ práce obohatí znalosti a zkušenosti studentů?
  • Jak a proč bude projekt studenty motivovat?
  • Jak se bude tato práce lišit od mého tradičního přístupu k výuce?
  • Jaké informační a komunikační technologie budu potřebovat? Kdy? Budu je mít k dispozici?
  • Jak své studenty připravím, aby z eTwinningu získali co nejvíc?
  • Jak dlouhou bude projekt trvat a co po něm bude následovat (např. hodnocení)?

    Detailní plánování projektu musí proběhnout ve spolupráci obou partnerských škol. Obě školy by se měly snažit, aby se projekt stal součástí jejich výukových plánů. Učitelé by též měli pečlivě naplánovat úvodní aktivity, které studenty povzbudí ke vzájemné spolupráci.

    V oblasti výuky cizích jazyků byl v návaznosti na osnovy vypracován např. projekt When our relatives were children, o němž jsme se na tomto blogu již zmiňovali. V tomto česko-polském projektu se děti ptaly svých rodičů na módu 70. let v obou zemích. Aby to zvládly, musely se naučit odpovídající slovní zásobu (oblečení a módní doplňky) a gramatiku (otázky v minulém čase), kterou by jinak musely nastudovat jen v rámci své třídy. Chyběl by jim však autentický komunikační rámec, tedy zaujatý adresát a vzájemná komunikace o různých reáliích, který je pro výuku cizího jazyka zásadní. Zároveň se žáci dozvěděli o kultuře a hodnotách jiné evropské země.

Časopis 
Jazyky. Studium. Práce - jazykové školy, jazykové kurzy