<body><script type="text/javascript"> function setAttributeOnload(object, attribute, val) { if(window.addEventListener) { window.addEventListener('load', function(){ object[attribute] = val; }, false); } else { window.attachEvent('onload', function(){ object[attribute] = val; }); } } </script> <div id="navbar-iframe-container"></div> <script type="text/javascript" src="https://apis.google.com/js/plusone.js"></script> <script type="text/javascript"> gapi.load("gapi.iframes:gapi.iframes.style.bubble", function() { if (gapi.iframes && gapi.iframes.getContext) { gapi.iframes.getContext().openChild({ url: 'https://www.blogger.com/navbar.g?targetBlogID\x3d15708805\x26blogName\x3dCiz%C3%AD+jazyky\x26publishMode\x3dPUBLISH_MODE_BLOGSPOT\x26navbarType\x3dBLUE\x26layoutType\x3dCLASSIC\x26searchRoot\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/search\x26blogLocale\x3dcs_CZ\x26v\x3d2\x26homepageUrl\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/\x26vt\x3d395997749880341008', where: document.getElementById("navbar-iframe-container"), id: "navbar-iframe" }); } }); </script>

15.9.05

Konektivizmus aneb teorie propojení

Tento příspěvek publikuji proto, že si myslím, že i učitelé a žáci, kteří spolupracují v "sítích" spolupracujících škol, mohou získávat mnoho zajímavých podnětů od stejně naladěných protějšků. Nové technologie tato propojení usnadňují a umožňují, aby se virtuálně setkávali lidé podobných zájmů. Více následující text. Je trochu filozofický, nelekněte se :)

Konektivismus (angl. Connectivism, v češtině snad „teorie propojení“) je teorií učení vhodnou pro digitální věk. Teorie učení prošly v posledních desetiletích řadou změn. Behaviorizmus, kognitivizmus a konstruktivizmus nabízejí mnoho podnětných pohledů na teorii učení, které však začnou pokulhávat, jestliže učení probíhá v neformálním prostředí či prostředí mezinárodních sítí, jejichž vznik podnítil rozvoj technologií.

Základní principy konektivizmu:

  • Při vytváření smyslu je nutné propojení myšlení s emocemi. Myšlení a emoce se navzájem ovlivňují. Teorie učení, které berou v potaz jen jednu z těchto dimenzí, vylučují jednu ze složek, které se podílejí na procesu učení.
  • Cílem učení je zvýšená schopnost „něco dělat“. Tato zvýšená schopnost se může projevit v praxi (např. lepší schopnost používat nový software nebo se naučit bruslit) či ve schopnosti lépe fungovat v éře vědění (lepší znalost sebe sama, způsob spravování informací, atd.). Smyslem učení není jen získávání dovedností a pochopení určitých principů, ale též schopnost je aktivovat. Zda žák (v angl. se místo tradičního „pupil“ používá termín „learner“, tedy „učící se“, aby se zdůraznila důležitost jeho aktivity v procesu učení) uvede naučené principy do chodu, záleží na jeho motivaci a schopnosti rozhodování.
  • Učení je proces propojování specializovaných uzlů či zdrojů informací. „Učící se“ má možnost exponenciálně urychlit proces učení tím, že se napojí na určitou specializovanou síť („network“).
  • Zdrojem učení nemusí být lidé, ale nástroje. Znalosti (jsou známé, nemusí být aktivované) mohou být uskladněny v určité komunitě, síti nebo databázi.
  • Schopnost se učit je důležitější než aktuální objem nabitých znalostí. Schopnost informaci nalézt je důležitější než ji vědět.
  • Posilování a udržování spojů je nezbytným předpokladem pro usnadnění učení. Vytváření spojů je mnohem efektivnější než pouhá snaha o pochopení izolovaného konceptu.
  • Učení a znalosti spočívají v různosti názorů.
  • K učení dochází různým způsobem – v kurzech, emailech, komunitách, diskuzích, hledání informací na webu, mailing listech, čtením blogů atd. Kurzy nejsou jediným prostředím, kde dochází k učení.
  • Různé přístupy a individuální dovednosti jsou dnes pro učení nezbytným předpokladem. Např. klíčová je schopnost vidět souvislosti mezi různými oblastmi, myšlenkami a koncepty.
  • Organizační schopnosti a rozvoj osobnosti jsou navzájem propojeny. Individuální vědění se skládá ze sítě, která napájí organizace instituce, jež zpětně původní síť obohacují a neustále tak obohacují vědění jednotlivce. Konektivizmus se pokouší podat vysvětlení, jak se učí jednotlivci i organizace.
  • Záměrem veškerého konektivistického učení je přesná a aktuální znalost.
  • Součástí procesu učení je rozhodování, při kterém si vybíráme, co se budeme učit a smysl přijímané informace interpretujeme s vědomím neustále se měnící reality. Jestliže dnes máme správnou odpověď, nemusí totéž platit zítra, a to z důvodu změn v informačním klimatu, které ovlivňují naše rozhodování.
  • Učení je proces, v němž se vědění vytváří, nejen konzumuje. Nástroje vzdělávání a nové metodologie by se měly snažit tento rys vědění využívat.
O konektivizmu více na (bohužel jen v angličtině) http://www.connectivism.ca/

2 Comments:

Blogger Laurence of Atlanta said...

Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

5:43 odp.  
Blogger harvey said...

Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

5:43 odp.  

Okomentovat

<< Home

Časopis 
Jazyky. Studium. Práce - jazykové školy, jazykové kurzy