<body><script type="text/javascript"> function setAttributeOnload(object, attribute, val) { if(window.addEventListener) { window.addEventListener('load', function(){ object[attribute] = val; }, false); } else { window.attachEvent('onload', function(){ object[attribute] = val; }); } } </script> <div id="navbar-iframe-container"></div> <script type="text/javascript" src="https://apis.google.com/js/plusone.js"></script> <script type="text/javascript"> gapi.load("gapi.iframes:gapi.iframes.style.bubble", function() { if (gapi.iframes && gapi.iframes.getContext) { gapi.iframes.getContext().openChild({ url: 'https://www.blogger.com/navbar.g?targetBlogID\x3d15708805\x26blogName\x3dCiz%C3%AD+jazyky\x26publishMode\x3dPUBLISH_MODE_BLOGSPOT\x26navbarType\x3dBLUE\x26layoutType\x3dCLASSIC\x26searchRoot\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/search\x26blogLocale\x3dcs_CZ\x26v\x3d2\x26homepageUrl\x3dhttp://cizi-jazyky.blogspot.com/\x26vt\x3d395997749880341008', where: document.getElementById("navbar-iframe-container"), id: "navbar-iframe" }); } }); </script>

6.9.05

Proměna jazykových výměn

Začátkem 90. let začly české školy vyhledávat partnery v zahraničí a horečně organizovat jazykové výměny. Učitelé v nich nadšeně "utápěli" spoustu času, energie a často i vlastních finančních prostředků. Většinou jim to nevadilo, protože se jim najednou splnil sen navštívit zemi, jejíž jazyk vyučovali, a tímto jazykem se dokonce domlouvat!

Vzpomínám, jak jsem někdy v roce 1995 absolvovala na Francouzském institutu stáž nazvanou "Pedagogika výměn" a překvapilo mne, jak z cesty do Francie může někdo dělat takovou vědu. Pak jsem však některé tipy vyzkoušela při organizaci výměny s italskou školou a byla překvapená, jak byly rady užitečné!

V poslední době se postoj učitelů, škol, žáků i rodičů v mnohém mění. Učitelé se táží, proč tolik investovat do organizace něčeho, co ostatní ve škole neocení, či dokonce naopak, rodiče nejsou ochotni platit několik tisíc korun za cestu a mnozí žáci už "všude byli". Myslím si, že právě z těchto důvodů "klasických" výměn ubývá a školy spíše organizují "projekty", které jim může proplatit agentura Socrates a které více oceňuje i vedení školy. Dále se školy ve větší míře zapojejí do projektů, kdy kontakt se zahraničním partnerem probíhá pouze virtuálně, tedy pomocí informačních a komunikačních technologií. Organizačně a finančně náročná "fyzická" výměna pak není nutná.

Jaká je Vaše zkušenost s klasickými výměnami, projekty Socrates či internetovými projekty? Jsou podle Vás nezbytnou součástí výuky cizího jazyka?

1 Comments:

Blogger Nadezda said...

Jako učitelka anglického jazyka jsem se od roku 1990 zúčastnila celé řady výměných jazykových výměn. Za velice úspěšné považuji období pěti let, kdy naše škola pravidelně hostila norské studenty z Molde a na oplátku jsne my jezdili k nim na sever do překrásných fjordů. Z finančních důvodů jsem jezdívali autobusem všechny ty tisíce kilometrů. Cesta trvala tři dny s povinnými přestávkami.Z hlediska jazykového byly tyto strastiplné zájezdy určitě užitečné. Často jsme dostávali od našich absolventů vzpomínkové dopisy na tyto zájezdy. Ale jak bylo řečeno v článku Katky Bavorové, doba se změnila a dnešní mladí lidé jsou zvyklí na jiné cestování, jsou změkčilí a často procestovali s rodiči nejen Evropu, ale i vzdálené kraje jiných kontinentů. Na druhé straně se stále více setkáváme se studenty, kteří by si v žádném případě nemohli dovolit vycestovat do zahraničí z finančích důvodů a i poskytnutí ubytování by pro ně bylo složité. Mezi našimi žáky jsou stále viditelnější sociální rozdíly.Musím konstatovat, že mi běhal mráz po zádech,když jsem zjistila, že děti, keré nenosí značkové oblečení ,jsou nazývany "socani". Tyto často velmi nadané děti by byly ochuzeny o možnost zdokonalit se v cizím jazyce.

V současné době je naše škola součástí programu Comenius. Celá organizace leží na bedrech malé skupiny lidí, jazykářů, již tři roky. Nemohu říci, že by se zapojila veliká skupina studentů a i výjezdů na veškerá setkání se účastní pouze skupina vybraných jedinců.
Všechna tato fakta vedla k tomu, že jsem se začala zabýval jinými formami jazykového procvičování. Za nejužitečnější považuji program eTwinning. Tento program dává širokou možnost všem studentům, nevyžaduje žádné speciální finanční prostředky, děti získají své virtuální kamarády v jiných zemích, používají aktivně cizí jazyk. Zdokonalují se v dovednosti používat prostředky ICT. A navíc odpadne celé to strastiplné cestování, pošklebky kolegů, kteří jen velmi těžce nesli to, že museli za nás jazykáře suplovat, což se v dnešní době po změně financování odsuplovaných hodin stává pro mnoho škol "luxusem".

ETwinning se stal nedílnou součástí mé výuky a sami studenti si na nové metody rychle zvykli a dožadují se dalších kontaktů. Podařil se nám evropský rekord. S řeckou školou Kavassila High School jsme navazali celkem pět kontaktů. Ne všechny projekty se vydařily, ale i neúspěchy považuji za velice důležité pro poučení pro další aktivity.Myslím, že stále ještě patřím mezi první vlaštovky v těchto aktivitách, ale jsem optimista a věřím, že budoucnost zdokonalování znalostí cizích jazyků leží v etwinningu a jemu podobných dalších programech.

Mgr. Naďa Kadlecová, učitelka anglického jazyka, gymnázium Česká Lípa

3:51 odp.  

Okomentovat

<< Home

Časopis 
Jazyky. Studium. Práce - jazykové školy, jazykové kurzy